Jaký servis očekáváme v obchodě s oblečením

Vcházíme do obchodu, přistane na nás pohled prodavačky a do pár sekund ji máme v zádech: "Co hledáte?/Můžu pomoci?/Potřebujete poradit?". Ocitli jsme se v době, kdy přehnaná starost a případně až vlezlost prodavaček je nám na obtíž. Chceme se porozhlédnout, prohlédnout si zboží a často tiše odejít. V obchodech hledáme anonymitu. Přestalo nám být příjemné být hned zaznamenaným a sledovaným. Lépe se cítíme v obchodě, kde si nás nikdo nevšímá, než v tom, kde máme prodavačku neustále za sebou. Potvrdily to psychologické výzkumy. 

Pochopitelně je dobré nalézt zlatý střed. Proto velmi mile působí, když při procházení obchodu s oblečením nebo drogerie či parfumerie potká zákazník prodavačku, a ta ho mile pozdraví. Znamená to "Vím o vás, jsem vám k dispozici, ale pokud mne nebudete potřebovat, mám svou práci." Ve specializovanějších obchodech a klidně také v parfumerii by prodavačky a prodavači měli disponovat základní odhadovací schopností, zda zákazník, který právě vstoupil vypadá, že ví, kam jde, tedy ví, co potřebuje, a nebo se zmateně rozhlíží po nápisech a celé prodejně. V druhém případě je na místě přijít a nabídnout radu. Stejně tak by se nemělo nadále stávat, že zaměstnanec neví, jak rezervovat zboží nebo nezná informace o jednotlivých službách, které daný obchod nabízí. V neposlední řadě by bylo na místě popřemýšlet nad rozdáváním čísel u zkušebních kabinek. Poctivé ukazování počtu kusů prodavačce a vyfasování cedulky s příslušným číslem zavání trochu divnými mravy. A ty tady nechceme...

flickr.com (CC)