Jednoduchý návyk, který pomáhá snižovat kortizol a zvládat stres. Děláte ho každý den?
V době, kdy se stále častěji mluví o stresu a jeho dopadu na naše zdraví, se pozornost obrací k překvapivě jednoduchým řešením. Jedno z nich opakovaně zaznívá i od expertů a koučů osobního rozvoje, včetně Mel Robbins, která ve svém podcastu upozorňuje na sílu drobných návyků. Právě ty podle ní dokážou přinést zásadní změny, aniž by vyžadovaly radikální zásahy do každodenního života.
Jedním z nejúčinnějších a zároveň nejdostupnějších návyků je obyčejná chůze. Ačkoliv může působit nenápadně, její dopad na psychiku i tělo je podle odborníků překvapivě výrazný. Kardiolog Francisco Lopez-Jimenez z Mayo Clinic ji označuje za jednu z nejjednodušších a zároveň nejefektivnějších forem pohybu, kterou může člověk zařadit do svého života. Kromě podpory kardiovaskulárního zdraví, metabolismu a kloubů má totiž zásadní vliv i na naši mysl.
Pravidelná chůze pomáhá snižovat hladinu kortizolu, tedy stresového hormonu, který je často spojován s únavou, úzkostí i zhoršenou koncentrací. Podle trenérky Lucie Cowan z londýnského fitness klubu Third Space vede každodenní pohyb k uvolňování endorfinů a zároveň přispívá k redukci stresu i takzvané mozkové mlhy. Výsledkem je pocit větší lehkosti, klidu a mentální jasnosti.
Zajímavé je, že přínosy chůze nekončí pouze u psychické pohody. Studie publikovaná v odborném časopise Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition ukázala, že chůze má výrazný vliv na kreativitu. Účastníci výzkumu dosahovali při chůzi až o 60 procent lepších výsledků v kreativním myšlení než při sezení. Tento efekt se přisuzuje nejen samotnému pohybu, ale i změně prostředí a rytmu, který pomáhá mozku generovat nové nápady.
Dobrou zprávou je, že není potřeba trávit venku hodiny. Pozitivní změny nálady se mohou dostavit už po několika minutách. Další výzkum publikovaný ve Frontiers in Psychology naznačuje, že ideální doba pro snížení hladiny kortizolu se pohybuje mezi dvaceti a třiceti minutami strávenými v přírodě, ať už při chůzi, nebo jen v klidném sezení. Zásadní ale není dokonalost, nýbrž pravidelnost.
Zařadit chůzi do každodenního režimu přitom nevyžaduje žádné složité plánování. Stačí drobné změny, jako je volba schodů místo výtahu, krátká procházka se psem nebo zaparkování o pár minut dál od cíle. Právě tyto nenápadné momenty mohou v součtu znamenat zásadní rozdíl. V jednoduchosti této aktivity tkví její největší síla. Když se příště budete cítit zahlceni, zkuste na chvíli zpomalit a vyrazit ven. Možná zjistíte, že odpovědi, které hledáte, přicházejí přirozeně s každým dalším krokem.
