Rozhovor s Máriou Rehákovou

Rozhovor s Máriou Rehákovou

Bratislavské módní dny jsou největší akcí svého druhu na Slovensku 

Bratislavské módní dny jsou rozhodně největší akcí svého druhu na Slovensku a letos si jejich organizátorka Mária Reháková dala za cíl přivést do Bratislavy také více Čechů. Slovenští a čeští návrháři tak měli možnost konfrontace. A to bylo podle organizátorky cílem. Z BMD jsme vám přinesli velké množství reportáží a rozhovorů a v našem speciálu rozhodně nemůže chybět rozhovor s Máriou Rehákovou, která již osm let duší celého projektu.

 

Myslím, že není umění něco udělat jednou, možná dvakrát. Vždy obdivuji výdrž těch, kteří se pustí do zajímavého projektu a pak u něj umí vydržet – třeba osm dlouhých let, tak jako vydavatelka a manažerka Mária Reháková, díky níž má Bratislava své módní dny (BMD). Je příjemné potkat člověka, který má stejný zájem podporovat módní tvorbu našich návrhářů jako náš módní magazín MODA.cz. I proto bylo pro mne příjemné se s paní Márií Rehákovou potkat a povídat si s ní o posledním ročníku Bratislavských módních dní, ale také o jejich minulosti a plánech do budoucna. 

Roxana Báťková, vydavatelka magazínu Moda.cz 

Jarní Bratislavské módní dny byly už osmým pokračováním této akce. Jak vnímáte jejich posun? 

Když jsme první den začínali, tak se mi osmička zdála už opravdu hodně, ale je to moje šťastné číslo, a tak jsem si říkala, že by nám mohlo přát štěstí. Dnes, poslední den, to mohu zhodnotit a jsem opravdu spokojená. Co osmý ročník přinesl, bych zhodnotila v několika bodech. V čem jsme se dostali dopředu bylo to, že jsme prezentovali českou a slovenskou módní tvorbu. Myslím, že v takovém rozsahu nebyla na Slovensku česká módní tvorba prezentovaná dlouhé období, takže se zde mohli střetnou slovenští i čeští návrháři, což je dobré, protože konfrontace posouvá vždy jednu nebo druhou stranu kupředu. 

 

Další novinkou bylo, že jsme odevzdávali ceny. V podstatě nešlo o úplnou novinku, ale neoceňujeme každý rok, protože někdy není objev takový, abychom dali ocenění za přínos slovenskému módnímu návrhářství. Ale tentokrát jsme měli výrazné osobnosti a ocenění získala Janka Pištejová a Libor Komosný, který s námi spolupracuje už pět nebo šest let. 

  

Poprvé jsme tu navíc měli dětskou módu. Bála jsem se toho, protože nemáme vybudovanou základnu a nemáme ani malé modely, takže jsme se tomu museli dva nebo tři dny věnovat. Měla jsem obavy, jak to publikum příjme, zda to nezkritizuje, ale bylo to úžasné, atmosféra výborná. Myslím, že i to je taková další cesta pro Bratislavské módní dny, už budeme dávat pokaždé i dětskou modu. U nás i v Čechách máme řadu návrhářů, kteří se zabývají právě dětskou módou. Teď to byla přehlídka ze zahraniční, a to od francouzské návrhářky, která netvoří jen oděvy, ale také doplňky, opasky a další věci, které podporují i kreativitu dětí. 

A poslední, co je pro mě takové nejlepší za tento ročník, je to, že jsme se poprvé spojili s charitou, a to s neziskovou organizací Plamínek. Ta se stará o slušné dožití onkologicky nemocných dětí. Když jsem si na jejich webových stránkách četla informace, šel mi mráz po zádech. Myslím, že tak velký projekt, jako jsou Bratislavské módní dny, má povinnost pomoci. 

Bratislavské módní dny se letos poprvé spojily s charitou. Výtěžek z dražby třech modelů od návrhářů Taťány Kovaříkové, Libora Komosného a Veroniky Kostkové byl určen neziskové organizaci Plamienok.

Jak vnímáte rozdíl mezi českou a slovenskou módní tvorbou? 
Myslím si, že česká móda je trochu víc strohá, slovenské ženy se oblékají extravagantněji. Připisuji to tomu, že jsme blíže k Vídni. I historicky to tak vždycky bylo. Když byla možnost, tak ženy odjely do Vídně, kde si mohly něco koupit. Ale co se týká zpracování materiálů, tak to zase více vnímám tu českou módní tvorbu. 


Jakého módního návrháře z České republiky byste ráda viděla na podzimních Bratislavských módních dnech? Co třeba Josef Klír? 
Právě jsme začali hodně pracovat s českou módní tvorbou, měli jsme tu například Přemysla Hytycha, kterému moc fandím. Josef Klír je hodně renomovaný, toho jsme tu bohužel zatím neměli. 

 

To je velká škoda, protože on právě teď vytvořil velice zajímavou konfekční kolekci – vlastně poprvé udělal modelovou konfekční kolekci a zaměřil ji na české manažerky. 
Určitě bych byla ráda, kdyby Josef Klír s námi spolupracoval. Umíme vytvořit velké promo návrhářovi, který se zúčastní, děláme tu showroomy, potom mimo toho, že mám tuto agenturu (poznámka redakce: produkční agentura Agentúra promotion, která mimo jiné pořádá Bratislavské módní dny), která pořádá Bratislavské módní dny, tak vlastním i časopisy, které dělají návrhářům velké promo. Takže vlastně každý návrhář dostane PR a to si myslím, že je velké plus. Takže Josefa Klíra bych tu viděla ráda a i s ním pak úzce spolupracovala. U něj vidím velký potenciál. 

A to spolu s Taťánou Kovaříkovou, která mě velmi oslovila, a to nejen modely, ale také svým přístupem, je to skvělá žena. Je znát, že pro svou tvorbu žije a myslím si, že bude pro obě strany dobré, když se budeme setkávat. Je totiž důležité vidět také tvorbu druhých a na Bratislavských módních dnech vidět vždy i někoho ze zahraničí. To je vlastně hlavní myšlenka celé akce – dát prostor nejen slovenským návrhářům. 

Měli jsme tu návrháře z Paříže, Londýna i Španělska. Každý rok je tu samozřejmě někdo z Čech, aby byla pro slovenskou módní tvorbu zajištěná konfrontace, která ji bude posouvat dál. Nic podobného na Slovensku není. Lukáš Kimlička, který je s námi od úplného začátku, řekl, že pro něj jsou Bratislavské módní dny něco úžasného, že když začínal byli tři – on, Hanečka a Holubec, dnes je to celá plejáda návrhářů. Takže si myslím, že jim alespoň trochu pomáháme tím, že jim dáváme prostor pro prezentaci jejich práce. Samotný návrhář by neměl finance, aby mohl takovouto akci uspořádat, takže jsem spokojená s tím, že když vidí tvorbu jiných a mohou se s ní konfrontovat, tak je to posouvá dopředu. 

Slovenský návrhář Lukáš Kimlička na Bratislavských módních dnech.

Existuje ještě nějaký slovenský návrhář, se kterým byste ráda spolupracovala? 

Už v podstatě spolupracuji se všemi, se kterými jsem chtěla, ale každý rok hledáme nové tváře. Máme projekt, do kterého se může zapojit jakýkoli tvůrce z celého slovenská, je to třeba až sto padesát lidí. Odborná porota, která je složená z renomovaných návrhářů a profesorů, je s nimi v kontaktu a pak vybere jen hrstku z nich. Ta na podzim dostane možnost odprezentovat svoje modely. Jde vlastně o úplně neznámé lidi – například vloni se ze sto dvaceti vybralo osm tvůrců. Tento výběr má pak obhajovací přehlídku. Přičemž vítězství může být spojené s vycestováním, a to na Slovak fashion night v New Yorku. Letos ovšem nejede vítězka, ale Slavomíra Vlasová. Od každého ročníku čekám objevení někoho nového a s tím chci pak spolupracovat. Existuje velké množství utajených návrhářů, takto vznikla například Zlatica Hujbertová nebo Slavomíra Vlasová, objevili jsme tímto způsobem i Veroniku Kostkovou. 

Snažíme se je dostávat také na módní přehlídky do zahraničí. To je pro mě momentálně úkol číslo jedna. Začali jsme s tím už vloni v Londýně, když byl otevírací ceremoniál pro Slovenský dům za účasti pana Gašparoviče, tam jsme měli Veroniku Hložníkovou a Lukáše Kimličku. Téma bylo folklor a mělo to velký úspěch. 

Která kolekce, z těch jež byly představené v rámci Bratislavských módních dní, u vás osobně měla největší úspěch? 
Z českých návrhářů se mi nejvíce líbila Taťána Kovaříková, ze slovenských pak Slavomíra Vlasová, ta vloni v projektu Hledáme nové tváře módní tvorby zabodovala – to byla moje favoritka, ale já samozřejmě nejsem členkou poroty. Právě Slavomíra jede do New Yorku v květnu, a to se svou krásnou kolekcí Etno. 

Slovenská návrhářka Slavomíra Vlasová na Bratislavských módních dnech.

 

 

Zdroj obrázků: Nina Bednáriková – Moda.cz 

Mohlo by vás zajímat