Češi nevěří, že cesta ke zdravému tělu může být vydlážděná i bílou moukou a cukry, říká výživová poradkyně

Češi nevěří, že cesta ke zdravému tělu může být vydlážděná i bílou moukou a cukry, říká výživová poradkyně

Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s výživovou poradkyní a influencerkou Hedvikou Hejdukovou. Jak zachovat zdravé tělo i mysl v době karantény? Jde vůbec jíst zdravě, rychle a levně zároveň? A co Češi dělají ve výživě špatně? Prozradíme v článku.

Hedvika Hejduková je sedmadvacetiletá diplomovaná zdravotní laborantka, výživová poradkyně a osobní trenérka. Zabývá se zejména nutriční terapií a je wellness specialistou. Její životní motto jje "Hlavně to nevzdávej!" a ze značek by si vybrala & Other Stories. Hedviku jsme vyzpovídali a přinášíme vám plnohodnotný rozhovor na několik témat.

Jak ses dostala k tomu, že se zabýváš nutriční terapií a výživovým poradenstvím?

Mám od dětství ráda jídlo a ani mě neminuly různé dietářské trendy nebo fitness vlna. Už když jsem studovala diplomovaného zdravotního laboranta, začala mě zajímat nutriční terapie kvůli nemocnému členovi rodiny. Tehdy jsem ale nechtěla studovat dvě školy najednou, což mi dnes přijde úsměvné. Po dostudování laboranta jsem tedy začala se studiem Výživového poradenství a sportovní diagnostiky a o rok později jsem přidala nutriční terapii. Ač se to nezdá, každý obor se zaměřuje na zcela jinou stránku výživy.

Co vlastně znamená vyvážené stravování z hlediska nutriční terapie?

Jíst všeho s mírou. Neexistuje jedna zázračná potravina nebo skupina potravin. Důležitá je pestrost, adekvátní množství, psychická pohoda, a hlavně vnímat potřeby těla. Například rozeznat, kdy je chuť na sladké způsobená nedostatečným množstvím přílohy v posledním hlavním jídle a podle toho pak porci upravit.

Co je z hlediska nutričního poradenství pro člověka nejdůležitější?

Komplexní přístup a racionální uvažování. Jak ze strany terapeuta, tak ze strany klienta. Nic není černobílé a ve výživě to platí dvojnásob. Jeden příklad za všechny jsou třeba poradci a terapeuti, kteří ve velkém propagují proteinové přípravky. Komplexnost žádná, protože v lidech vzbuzují dojem, že bez drahých přípravků se zdravě stravovat nejde a neznalý člověk se pak těžko drží racionálního uvažování, že stejnou službu mu prokáže i o mnoho levnější tvaroh. Proteiny jsou určené především pro sportovce a u běžné populace jsou za určitých podmínek fajn doplnění, ale ne nezbytné.

Kde Češi dělají ve stravování největší chyby?

Nevěří, že cesta k zdravému tělu je vydlážděná jednoduchou cestou vyvážené stravy, která obsahuje třeba i bílou mouku nebo cukr. Stále hledají extrémy a výsledky, aby byly hned. Bohužel tento pohled předávají i svým dětem a my si tak vychováváme další generaci, která půjde z extrému do extrému.

Jaké civilizační choroby z hlediska výživy aktuálně ohrožují obyvatele České republiky nejvíce?

Onemocnění srdce a cév, diabetes 2. typu, ale bohužel se také držíme na vrchních příčkách s karcinomem tlustého střeva. První projevy nemocí bohužel nebolí v době, kdy by ještě byly některé změny vratné. Proto je důležité se starat o své zdraví preventivně, a ne až ve chvíli problému.

Češi jsou milovníci omáček, knedlíků, řízků a všeobecně smaženého jídla, jde i tyto „lahůdky“ připravit nějak zdravě?

Asi jde, ale nedělala bych to. Jednou za čas je naprosto v pořádku si českou kuchyni užít i se vším tukem a sacharidy navrch. Až při denní konzumaci je česká kuchyně problém.

Co říkáš na náš národní drink - pivo, je zdraví prospěšné, nebo jako ostatní alkohol spíše metlou lidstva?

Zdraví prospěšný určitě není, ale metlou lidstva se stává až při nadměrné konzumaci. Pokud nemá člověk zdravotní problémy a zajde si jednou za týden až 14 dní na dvě piva, ničemu to neuškodí. Bohužel i alkohol má energii a tak 5 piv týdně se už na hmotnosti může brzy podepisovat.

Jak by se podle tebe mělo účinně bojovat s obezitou českých dětí?

Edukací rodičů. Rodiče tráví s dětmi nejvíce času a děti se od nich nejvíce učí. I když začne škola s workshopy, snaha potom může ztroskotat v domácnosti.

Naši republiku aktuálně sužuje virová pandemie v souvislosti s koronavirem Covid-19, byla nařízena karanténa, kvůli které jsme museli i náš plánovaný rozhovor přesunout do online prostoru. Co bys našim čtenářům doporučila, aby si i v čase karantény mohli zachovat zdravé tělo i mysl?

Limitovat si čas strávený na internetu. Přečíst si zběžně aktuální dění, nějaký zajímavý rozhovor (smích) a pak se věnovat jiné aktivitě, i kdyby to mělo znamenat celodenní koukání na filmy. Máme tendenci nechat se stále někým online vodit za ručičku. Určitě je fajn se inspirovat, ale pak je najednou vyvíjen společenský nátlak na ty, kteří si den chtějí strávit po svém bez vypsaného seznamu, co v karanténě dělat, a cítí se za to skoro až provinile. Tak by to být nemělo. Internet nám najednou trochu bere svobodnou volbu. Chcete po tu dobu cvičit? Tak cvičte. Chcete po tu dobu jen ležet v posteli a jíst? Tak ležte v posteli a jezte… teda nějak rozumně. Inspirujte se, ale zůstaňte sami sebou.

Blíží se doba plavková aneb slovy klasika „letní období, kdy je oblečení tak málo, že je břicho vidět z každé strany“, jaký je tvůj recept, dostat se rychle do formy?

Nejlepší je pečovat o sebe celoročně, abyste už nikdy nemuseli řešit hubnutí do plavek. Jinak začít vyváženou stravou, žádné hladovky, žádné vyřazování příloh. Dostatek zeleniny, bílkovin, komplexních sacharidů i tuku a dostatečný pitný režim. Kdo si neví rady, tomu pomůže konzultace u nutričního terapeuta.

U jednoho příspěvku na tvém Instagramu jsi měla zajímavou tezi: „Vnímat tělo, sledovat kontext“, můžeš to nějak rozvést?

V záplavě informací o výživě zanedbáváme signály vlastního těla. Praktickým příkladem jsou sladkosti. V povědomí lidí už jsou dnes zapsané jako něco nepřípustného, hřích, který se nesmí. Ale v kontextu celého týdne, když jíme jinak vyváženou stravu, se jeden dort ztratí a nám udělá radost. A za to si dosaďte jakékoliv jídlo, které máte rádi, ale má nálepku něčeho nezdravého.

Může člověk žít zdravě a udržovat se v kondici, i když není zrovna fanouškem žádného sportu a sport bere jako nutné zlo při cestě za vysněnou postavou?

Ano, i když je to obtížnější. Každému nesportovci doporučuji svižnou chůzi. Svaly z toho sice moc nevybuduje, ale je to aktivita, která má na organismus mnoho příznivých účinků. Nicméně, sport nemusí být jen posilovna. Různé kolektivní sporty, ač se s přáteli sejdete třeba jen jednou za týden, jsou více než nic. A každému, kdo má sedavé zaměstnání bych doporučila to „nutné zlo“ ve formě nějakého kompenzačního cvičení občas podstoupit. Přeci jen, naše tělo nám musí sloužit dlouhá léta a se zvyšujícím věkem oceníme méně bolesti, ale musíme začít co nejdříve.

Kromě jídla a cvičení jsi i velký fanda do módy a tyto zájmy jsi posunula na jiný level, kdy jsi dokázala, že cvičit se dá vlastně kdykoli a v čemkoli, jak si člověk zacvičí třeba v kanceláři u počítače v šatech a na vysokých podpatcích nebo při úklidu domácnosti?

V kanceláři si asi moc nezacvičí, ale může se po celodenním sezení protáhnout, i to je pro tělo důležité. A ženám v botách na vysokém podpatku doporučuji je buď během dne sundat a trochu nechat nohy odpočinout, rozhýbat a večer po celém dni provádět nějaká jednoduchá cvičení na nožní klenbu. Boty na podpatku jsou krásné módní dílo, ale nohy nám bohužel devastují, tak bychom měli péči i chodidla věnovat dvojnásobnou pozornost.

Co nejraději nosíš na sobě, když zrovna netrénuješ se svými klienty?

Šaty nebo sukně a košile. Mám ráda i boty na vysokém podpatku, ale pracovní deformací mám boj v hlavě, jestli ustoupit zdravým nohám nebo kráse. A tak se to snažím kombinovat.

Jak důležité je, aby jídlo lahodilo nejen chuťovým pohárkům, ale také očím z hlediska nutriční terapie?

Velmi důležité. Říká se, že jíme i očima. Ať už se jedná o velikost porce nebo hezké servírování, vždycky to na nás nějakým způsobem působí.

Je pravdou, že příprava jídla by se měla časově rovnat jeho konzumaci?

Určitě ne, co potom taková 24 hodin naložená svíčková. Rozhodně je dobré jíst v klidu, pomalu, každé sousto pořádně rozkousat a ideálně u jídla nekoukat na televizi, do telefonu nebo do počítače. Naopak když sedíte ve společnosti a konverzujete, jíte v průměru jedno jídlo asi 20 minut a běžná porce vás zasytí, když ale stejné jídlo sníte za 5 minut u počítače, budete ještě hledat co smlsnete.

Jak jíst rychle a levně, a přesto zdravě? Jde to vůbec?

Samozřejmě! Mnoho příloh jako těstoviny, rýže nebo brambory nakrájené na kostky jsou uvařené za 10 minut. Zdroj bílkovin dle preferencí může být nějaký opečený plátek masa, vejce nebo luštěniny v kombinaci se sýrem. Dobré také je uvařit si třeba oběd do práce už večer. Nebo v jeden den navařit více porcí, věnovat tomu čas a pak je zamrazit a vytáhnout, když nestíháte. Možností je mnoho, stačí si vybrat tu, která vám bude sedět nejvíce. A moje oblíbená nouzovka, když opravdu nestíhám, je pečivo a cottage. Na nějakou dobu to zasytí a hodnotnější jídlo si dám až večer.

Na tvém Instagramu moc pokrmů s masem nenajdeme, jak často by z hlediska výživy člověk měl jíst maso?

Alespoň jednou týdně určitě. Spotřeba masa celosvětově vzrostla a vzhledem k vysokému obsahu tuku v některých druzích masa a nešetrné tepelné úpravě se doporučuje jeho spotřebu snižovat. To ale neznamená zcela ji omezit, protože je maso stále důležitým zdrojem železa a vitaminu B12. Pokud jí někdo maso denně, určitě je vhodné druhy masa střídat a vybírat spíše libovější kousky. Já osobně mám maso ráda, ale nerada ho připravuji, proto se na mém instagramu objeví pouze maso připravené v restauraci, ale nejspíš už nikdy mnou.

Jaký máš názor na veganské a vegetariánské stravování?

Vegetariánskému stravování téměř nic nechybí, pokud dotyčný konzumuje mléčné výrobky nebo vejce. U veganské stravy je to obtížnější, ale pokud tomu strávník věnuje pozornost a nahrazuje chybějící složky doplňky, nevadí mi. Veganství by se měly vyhýbat akorát rizikové skupiny jako jsou děti nebo těhotné ženy, u kterých mohou některé chybějící složky způsobit závažné zdravotní potíže.

Může být někdy řešením nejíst?

Pouze u závažných zdravotních stavů a vždy pod dohledem lékaře.

Jaký máš názor na moderní „dietování“ lowcarb a lowfat?

Jakýkoliv stravovací směr, ve kterém se vyřazuje určitá potravina mi nepřijde vhodný. Z dlouhodobého hlediska se člověk může ochuzovat o důležité látky, a navíc pokud si odpírá něco, co má rád, může to mít zásadní vliv na psychiku. Jako způsob hubnutí tedy určitě ne.

Co je tvojí skrytou neřestí v jídle?

Já žádné skryté neřesti nemám (smích). Hrdě se hlásím k tomu, že miluji sladké a neodpírám si ho. Tím, že se starám o to, abych měla ostatní jídla vyvážená, se vždycky místo na nějaký dort najde.

Na svém Instagramu máš spousty příspěvků z kaváren a restaurací, které navštěvuješ, jakou bys doporučila našim čtenářům, kteří by se chtěli začít stravovat zdravěji?

Rozhodně žádnou z těch, které navštěvuji, protože chodím primárně na zákusky. Ale pokud si chtějí vybrat opravdu kdekoliv, stačí, aby jídlo obsahovalo zdroj bílkovin, jako je maso, vejce, mléčné výrobky (parmazán na aglio e olio se nepočítá) nebo luštěniny, potom přílohu, ideálně nesmaženou od brambor, obilnin až po těstoviny, pečivo nebo třeba i knedlíky a porci zeleniny. Pro představu tohle splňuje například Bun Bo Nam Bo, těstoviny bolognese, steak s bramborem, burrito a jiné.

Umíš z postavy člověka bez předchozího rozhovoru vyčíst, jaké živiny nebo jaký typ pohybu mu chybí?

Ano a ne. Někdy může být vzhled člověka ovlivněný určitým onemocněním, a tak zlatým pravidlem je: „nesuď knihu podle obalu“. Bez osobní konzultace lidem nikdy neradím s výživou ani nesestavuji trénink, je to jako střílet naslepo a doufat, že se trefím. Osobní kontakt a rozhovor je v této profesi základ.

Spolu s tvou kolegyní Monikou Jezberovou stojíte za projektem Nejen o jídle, můžeš čtenářům tento projekt přiblížit?

Nejen o jídle vzniklo loni v létě, protože ne vždy jsme souhlasily s tím, co česká scéna výživy (a popřípadě i sportu) zveřejňuje za rady ohledně stravy. Tak jsme se na to vrhly samy, protože obě sportujeme a věnujeme se výživě. Bohužel náš rozjezd se velmi zbrzdil na podzim, když jsme obě nastoupily na dvě školy, do práce a přestaly jsme stíhat. Služby, které na stránkách nabízíme jsou stále aktuální, tedy především osobní tréninky a výživové konzultace, jen obsah blogu asi do léta ještě bude stát a pak se do toho zas obě naplno pustíme.

Co je aktuálně tvůj životní cíl a sen?

Mít volný víkend bez visícího restu v podobě závěrečných školních prací. Ač studuji ráda a těším se na to, až se budu dál samostatně vzdělávat po dokončení škol, řízené studium je někdy trochu náročné.

Snídaně je grunt aneb zdravá snídaně podle Hedviky - Krémová ovesná kaše s máslem

  • 50 g ovesných vloček
  • 180 ml mléka
  • špetka soli
  • ¼ lžičky skořice
  • lžíce másla
  • 100 g tvarohu
  • 50 g jogurtu
  • jablko
  • lžíce nasekaných vlašských ořechů

Vločky se skořicí dejte přes noc namočit do 100 ml vody. Ráno vločky zalijte mlékem, přidejte špetku soli a na mírném plamenu přiveďte k varu, začněte míchat a jakmile kaše zhoustne, sundejte z plotýnky. V misce smíchejte tvaroh s jogurtem, na to nalijte kaši a navrch položte máslo, nakonec dozdobte nakrájeným jablkem a ořechy.

foto kredit instagram.com / @hedushej

Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš Instagram