Co se děje v zákulisí StarDance? Stovky kostýmů, tisíce kamínků a Petra Nesvačilová, která baví celý štáb
Světla, kamery, hudba a první kroky na tanečním parketu. Nová řada StarDance právě začíná, ale pro módní návrhářku Kateřinu Šmejkalovou, zakladatelku českého ateliéru NOSME a hlavní návrhářku kostýmů letošní řady, začala soutěž už před několika měsíci. Za každými šaty, které se na obrazovce objeví na několik minut, jsou totiž desítky hodin práce, zkoušení, úprav a někdy i tisíce ručně aplikovaných kamínků.
Během celé soutěže projde jejím ateliérem podle odhadu kolem stovky kostýmů a jejich variant. Konkrétně je to 65 tanečních šatů, 77 pánských kostýmů a kostýmy company a na openingy. Některé vznikají dlouho dopředu, jiné se dokončují doslova v rytmu televizního vysílání a protože se mění choreografie, hudba i samotní soutěžící, musí být celý tým připravený reagovat velmi rychle.
„StarDance je trochu módní maraton. Každý týden přinese nový příběh, jiný tanec a úplně jinou energii. Kostým musí choreografii podpořit, ale nikdy nesmí tanečníka přebít a zároveň musí být technicky stoprocentní, protože na parketu není prostor na to, aby něco sklouzlo, prasklo nebo překáželo v pohybu,“ říká Kateřina Šmejkalová.
Soutěžící překvapili svou odvahou
První týdny příprav byly především ve znamení seznamování, měření, zkoušek a dlouhých debat o tom, jak se jednotliví soutěžící chtějí na parketu cítit. Pro většinu z nich jsou profesionální taneční kostýmy úplně novou zkušeností.
„Se všemi soutěžícími se mi spolupracovalo opravdu skvěle. Každý je úplně jiný a právě to mě na té práci baví. Někdo přijde s jasnou představou, někdo mi řekne: Kateřino, udělej si se mnou, co chceš a překvapilo mě, jak jsou všichni odvážní. Čekala jsem mnohem víc momentů typu tohle si na sebe nevezmu, ale zatím je to spíš opačně,“ směje se návrhářka.
Právě osobnost soutěžícího je pro ni jedním z hlavních zdrojů inspirace. Nejde tedy jen o to, zda bude model červený, černý nebo pokrytý kamínky. Kostým má podle Šmejkalové fungovat jako druhá kůže a někdy téměř jako alter ego člověka, který ho oblékne.
„Ve chvíli, kdy si člověk oblékne správný kostým, opravdu se něco změní. Narovná se, začne se jinak pohybovat, získá sebevědomí. A to je na parketu okamžitě vidět.“
Pokud má ale Kateřina Šmejkalová vybrat člověka, který dokáže během zkoušek spolehlivě rozesmát celé okolí, má jasno.
„Petra Nesvačilová je podle mě vtipem úplně prorostlá. Ona se nemusí snažit být vtipná. Prostě přijde, něco řekne nebo udělá a směje se celá místnost. Je neuvěřitelně bezprostřední a zároveň má obrovskou energii. Zkoušky s ní jsou zážitek samy o sobě,“ říká Šmejkalová.
Právě podobné momenty podle ní ukazují, že StarDance není jen precizně připravená televizní show. Za kamerami vzniká na několik měsíců poměrně intenzivní svět, ve kterém spolu tanečníci, celebrity, choreografové, maskéři, kostyméři a další členové štábu tráví obrovské množství času.
„Na začátku se všichni tak trochu oťukáváme, ale postupně se z toho stane jedna velká parta a myslím, že právě tohle diváci na StarDance také cítí. Není to jen soutěž.“
Tisíce kamínků a kostým, který musí přežít všechno
Krása tanečního modelu je přitom pouze jednou částí práce. Šaty musí fungovat při rychlých otočkách, zvedačkách i prudkých změnách směru. Nikde nesmí nic škrtit, padat ani se zachytávat o partnera.
V ateliéru NOSME se proto používají například lehké japonské šifony, pružné italské materiály nebo rakouské krajky. Jeden jediný model mohou zdobit tisíce ručně lepených či našívaných kamínků. – doplnit prosím
„Divák kostým vidí několik minut. My s ním ale předtím můžeme strávit desítky hodin. Někdy člověk sedí nad jedním detailem půl dne, a přitom si ho možná nikdo vědomě ani nevšimne. Jenže právě tyhle detaily nakonec vytvářejí celek,“ vysvětluje návrhářka.
Taneční šaty mají navíc řadu konstrukčních řešení, která zůstávají divákům skrytá. Některé mají například všité speciální body, díky kterému se sukně během tance nepřetáčí a celý model drží přesně na svém místě.
Intenzivní trénink se velmi rychle projeví také na postavách účastníků, takže kostymérský tým musí modely v průběhu soutěže neustále kontrolovat a upravovat.
„StarDance je v tomhle neuvěřitelná. Soutěžící se dostávají do skvělé kondice a jejich tělo se během několika týdnů opravdu mění. V minulosti jsme u pánských tanečních kalhot během sezóny ubírali v pase třeba i patnáct centimetrů. Takže nestačí kostým jednou ušít a mít hotovo,“ říká Šmejkalová.
Pro návrhářku, která se sama dlouhé roky věnovala tanci, je právě schopnost představit si tělo v pohybu zásadní.
„Kostým nesmí být jen krásný na figuríně nebo na fotce. Musí být krásný ve chvíli, kdy člověk tančí. Když se sukně rozletí, když tanečnice zvedne ruku, když se pár otočí. Já si při navrhování často pustím hudbu a představuji si přesně ten pohyb. Hudba, člověk a příběh jsou pro mě vždycky začátek.“
Přestože má už dnes Kateřina Šmejkalová za sebou kostýmy pro taneční soutěže, krasobruslaře, gymnasty, divadelní produkce i klienty po celém světě, na otázku, na který model je nejvíce pyšná, odpovídá stále stejně:
„Věřím, že ten nejkrásnější teprve vznikne a třeba bude právě v letošní StarDance.
