ISCARE má novou primářku Centra reprodukční medicíny. Chce spojovat moderní medicínu s lidskostí a otevřenou komunikací

ISCARE má novou primářku Centra reprodukční medicíny. Chce spojovat moderní medicínu s lidskostí a otevřenou komunikací

Novou primářkou Centra reprodukční medicíny ISCARE je MUDr. Diana Garabášová Mlynárová. Specializuje se na gynekologii, porodnictví a reprodukční medicínu a dlouhodobě se odborně zajímá také o problematiku syndromu polycystických ovarií. Ve své nové roli chce stavět na individuálním přístupu, medicíně založené na důkazech a kontinuitě péče.

Odkud přicházíte a proč jste přijala pozici v ISCARE?

Vystudovala jsem Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a svou profesní dráhu jsem zahájila v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Od roku 2020 jsem působila v Sanatoriu Pronatal, kde jsem se stala zástupkyní vedoucí lékařky skupiny.

ISCARE pro mě představuje možnost navázat na třicetiletou historii centra a zároveň ho dál rozvíjet. Chci stavět na moderní medicíně, ale stejně důležitý je pro mě způsob, jakým pacient léčbou prochází – aby rozuměl tomu, co a proč děláme, znal svého lékaře a měl pocit, že má během celé léčby vedle sebe tým, kterému může důvěřovat.

Jaké je vaše vzdělání a odborná specializace?

Specializuji se na gynekologii, porodnictví a reprodukční medicínu. Dlouhodobě se odborně zajímám také o problematiku syndromu polycystických ovarií.

Jsem členkou České lékařské komory, České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP. Pravidelně se účastním národních i mezinárodních odborných konferencí a také na nich přednáším.

Co vás na reprodukční medicíně nejvíc oslovuje?

Reprodukční medicína je obor, ve kterém se velmi rychle rozvíjejí diagnostické i léčebné možnosti, ale zároveň v něm zůstává zásadní osobní přístup k pacientům. Každý pár přichází s jiným příběhem, jinou diagnózou i životní situací, takže neexistuje jeden univerzální postup pro všechny.

Právě spojení moderní medicíny, individuálně nastavené léčby a dlouhodobé práce s konkrétním párem je pro mě na tomto oboru důležité. Nestačí jen zvolit správnou léčbu – pacienti by také měli rozumět tomu, proč ji doporučujeme, jaké mají možnosti a co mohou v jednotlivých fázích očekávat.

Co se v centru mění s vaším nástupem?

Přebírám centrum s třicetiletou tradicí a nechci mluvit o revoluci. Chci především dál rozvíjet to, co v moderní reprodukční medicíně považuji za zásadní.

První věcí je individuální přístup. Každý pár přichází s jinou diagnózou, životní situací i očekáváním a léčba podle mě nemůže být založená na jednom univerzálním postupu.

Druhou je medicína založená na důkazech. Pacientům chceme doporučovat metody, pro které máme medicínské opodstatnění, a zároveň jim otevřeně vysvětlovat jejich reálné možnosti.

A třetí je kontinuita péče. Považuji za důležité, aby pacient znal svého ošetřujícího lékaře, mohl se na něj obrátit a aby společně procházeli léčbou od prvního vyšetření až po její dokončení.

Jaká je vaše vize pro centrum na dalších pět let?

Chci, aby se v ISCARE vysoká odbornost a moderní medicína přirozeně spojovaly s lidskostí a otevřenou komunikací. Aby pár, který k nám přijde poprvé, věděl, co ho čeká, rozuměl tomu, proč mu určitou léčbu doporučujeme, a nebál se zeptat na cokoli.

Technologie a výsledky jsou v reprodukční medicíně samozřejmě důležité, ale stejně důležitá je podle mě důvěra mezi pacientem a lékařem.

Kolik cyklů IVF je potřeba k otěhotnění?

To je velmi individuální. Záleží na věku ženy, příčině neplodnosti, kvalitě vajíček a spermií i na řadě dalších faktorů. Proto není možné předem poctivě říct, že konkrétní pár bude potřebovat jeden, dva nebo tři cykly.

Po každém cyklu vyhodnocujeme jeho průběh a podle výsledků můžeme další postup upravit. Neúspěšný cyklus tedy nemusí znamenat, že léčba nefunguje – často nám zároveň poskytne další informace pro další postup.

Kdy má smysl přijít na konzultaci? Není brzy ve 28, nebo naopak pozdě ve 40?

Konzultace sama o sobě neznamená, že člověk musí okamžitě zahájit léčbu. Může sloužit jednoduše k tomu, aby žena nebo pár věděli, jak na tom jsou a jaké mají možnosti.

Věk je přitom v reprodukční medicíně zásadní faktor, zejména u ženy. Plodnost s věkem klesá a po 35. roce je tento pokles výraznější. Proto je zpravidla lepší přijít dříve pro informace než později zjistit, že některé možnosti už jsou omezené.

Co má udělat muž, než pár začne řešit neplodnost?

Vyšetření by podle mě mělo od začátku probíhat u obou partnerů. U muže je základním krokem spermiogram, jednoduché vyšetření, které nám může velmi rychle poskytnout důležité informace.

Nemá smysl nejprve dlouhé měsíce vyšetřovat pouze ženu a partnera řešit až nakonec. Plodnost je otázkou páru.

Jak náročná je léčba IVF po psychické stránce?

Může být velmi náročná. Léčba neplodnosti znamená dlouhodobou nejistotu, čekání a střídání naděje se zklamáním. Navíc jde o velmi osobní téma, o kterém řada párů se svým okolím vůbec nemluví.

Proto považuji za důležité, aby pacienti během léčby cítili, že mají vedle sebe tým, kterému mohou důvěřovat a se kterým mohou otevřeně mluvit nejen o výsledcích vyšetření, ale i o tom, jak celou situaci zvládají.

Co byste doporučila párům, které už léčbu psychicky nezvládají?

Především o tom začít mluvit. Mezi sebou i s námi. Léčba není jen série vyšetření a laboratorních výsledků. Každý pár prochází jinou situací a i tempo a další postup léčby by tomu měly odpovídat.

Je naprosto v pořádku říct, že potřebujete něco vysvětlit znovu, že máte obavy nebo že potřebujete na chvíli získat odstup.

Jak se liší IVF u nás od zahraničí? Proč k vám jezdí pacienti z ciziny?

Česká republika má v reprodukční medicíně dlouhou tradici a Praha je pro zahraniční pacienty dobře dostupná. V ISCARE je výhodou také komplexní zázemí kliniky – reprodukční medicína může spolupracovat s dalšími specializacemi, například gynekologií, andrologií nebo genetikou.

Pro zahraniční pacienty je důležité také to, aby byl celý proces dobře koordinovaný a aby přesně věděli, kdy musí do Prahy přijet a co je během léčby čeká.

Jaký je rozdíl mezi léčbou u vás a jinde?

Nechci tvrdit, že existuje jediný správný způsob léčby. To by bylo v rozporu s tím, jak reprodukční medicínu vnímám.

Za důležité pro naše centrum považuji kombinaci individuálně nastavené léčby, moderních metod, návaznosti dalších odborností v rámci ISCARE a kontinuity péče. Pacient by měl rozumět tomu, proč mu konkrétní postup doporučujeme, jaké má alternativy a jaké jsou jeho reálné možnosti.

Kolik IVF stojí a co hradí pojišťovna?

U pacientek, které splňují zákonné podmínky, hradí veřejné zdravotní pojištění základní péči spojenou s IVF. Standardně jde o tři cykly, čtvrtý může být hrazen při splnění stanovených podmínek.

Vedle toho mohou vzniknout doplatky například za některé léky nebo specializované laboratorní metody. Proto s každým párem probíráme konkrétní léčebný plán i předpokládané náklady předem. Cena se může výrazně lišit podle toho, jakou léčbu pár skutečně potřebuje.

Roste zájem o reprodukční medicínu v Česku? Proč?

Reprodukční medicína je stále důležitější mimo jiné proto, že lidé zakládají rodiny ve vyšším věku. Průměrný věk žen při narození prvního dítěte se dlouhodobě posouvá a věk přitom zásadně ovlivňuje ženskou plodnost.

Zároveň se o neplodnosti mnohem otevřeněji mluví. Páry dnes častěji vědí, že má smysl problém začít řešit včas a že konzultace v centru reprodukční medicíny ještě automaticky neznamená IVF.

Co říkáte párům, kterým se léčba nepovede?

Že jeden neúspěšný cyklus není konečný verdikt. Pro nás je zároveň zdrojem informací, které můžeme využít při rozhodování o dalším postupu.

Považuji za důležité s párem otevřeně probrat, co jsme zjistili, co můžeme příště změnit a jaké další možnosti reálně existují. Pacient by po neúspěšném cyklu neměl zůstat jen s výsledkem a otázkou „co teď“.

Co si myslíte o zamrazování vajíček z jiných než zdravotních důvodů?

Vnímám ho jako jednu z možností, ne jako pojistku budoucího těhotenství. Pro některé ženy může být racionální cestou, jak si zachovat větší možnost volby do budoucna.

Součástí konzultace ale musí být realistické vysvětlení toho, co zamrazení vajíček umí a neumí. Nezaručuje narození dítěte a velkou roli hraje především věk ženy v době, kdy jsou vajíčka odebrána.

Darování vajíček a spermií – je to v Česku bezpečné a etické?

Darování pohlavních buněk je v České republice legislativně upravené a dárci i dárkyně procházejí zdravotním vyšetřením.

Pro některé páry je léčba s darovanými buňkami jedinou reálnou možností, jak dítě mít. Stejně jako u ostatních metod je pro mě důležité, aby pacienti před rozhodnutím přesně rozuměli medicínské stránce léčby i jejím důsledkům a měli dostatek prostoru všechno zvážit.

Klesá porodnost v Česku. Může tento problém vyřešit IVF?

IVF může pomoci lidem, kteří dítě chtějí, ale nedaří se jim ho počít přirozeně. Nemůže ale vyřešit nízkou porodnost jako společenský problém.

To, proč lidé děti mají později nebo proč jich mají méně, souvisí s mnohem širšími tématy – partnerskými vztahy, bydlením, ekonomikou nebo životními prioritami. Reprodukční medicína může pomoci tam, kde je problém v plodnosti, ale není odpovědí na demografickou situaci celé země.

„Každý pár, který k nám přichází, má svůj vlastní příběh. Naší úlohou je najít pro něj medicínsky správnou cestu a zároveň ho po ní provázet s respektem, srozumitelně a lidsky. Moderní reprodukční medicína podle mě není jen o technologiích a výsledcích, ale také o důvěře mezi pacientem a lékařem.“

MUDr. Diana Garabášová Mlynárová, primářka Centra reprodukční medicíny ISCARE

„Pacient si nepamatuje medicínské detaily léčby nebo názvy léčiv, ale pamatuje si, jak se ve naší péči cítil.“

 

Mohlo by vás zajímat