Lidé nevěří, že strava má obrovský dopad na jejich zdraví, říká life-style koučka Jana Míčková

^{Foto: se svolením Jany Míčkové}

Jana Míčková se již řadu let zabývá life koučinkem. Pro mnoho svých klientů se stala průvodkyní v jejich cestě za zdravějším a šťastnějším životem. Na jejim blogu můžete najít různé kurzy či publikace, které vám pomohou neztratit se ve světě jídla a potravin i zdravého životního stylu. Pravdou totiž je, že krásné obaly a reklamní slogany mohou zásadně oklamat nás, spotřebitele. Více o tématu najdete v našem rozhovoru.

Životní styl je v současné době stále větším tématem. Každý má svůj recept? Jaký je ten váš a existuje podle vás ten správný?

Ano, mám pocit, že životní styl se pořád snaží přizpůsobit zrychlené době, která je plná různorodých informací a stresu. O to víc si myslím, že je potřeba zachovat si vnitřní klid a spojení sama se sebou. Můj recept je velmi jednoduchý – přirozený pohyb ideálně venku, kvalitní strava a vědomé chvilky jak s rodinou a přáteli, tak sama se sebou.

Jsou podle Vás Češi obecně odpovědní za své zdraví?

Bohužel si myslím, že ne. Ještě pořád převažuje tendence, že když mi něco je, musí to za mě vyřešit doktor, protože to je jeho práce. Já si ale opravdu myslím, že jejich role je v první řadě řešení akutních záležitostí, typu operace po havárii, nehody a podobně. Taky mi tady chybí osvěta v podobě opravdové prevence, která by měla začít už ve školkách a školách – co (ne) jíst a proč, proč má smysl trávit čas venku, jak se správně hýbat. Tu nejdůležitější roli ale mají rodiče, jejich přístup a styl života. To znamená, když máma doma cvičí nebo táta chodí běhat, když připravují spolu s dětmi zdravou večeři, ke které si spolu i v klidu sednou a povídají si, jaký měli den– to považuji za absolutní základ pro budování zdraví, jak mentálního, tak fyzického. A v případě, že mi není dobře, tak se zastavím, a upřímně si odpovím na otázku – jak se chovám ke svému tělu a čím ho krmím? Co můžu udělat jinak? To z mého pohledu ve zkratce znamená mít odpovědnost za své zdraví.

Kde Češi dělají ve stravování největší chyby?

Obecně vnímám u nás nastavení, že se musím rychle, hodně a levně nasytit. Jídlo jako nutnost, kterou je potřeba odbýt bez většího přemýšlení. Jako by lidé nevěřili, že strava má opravdu tak velký dopad na naše zdraví a nechce se jim vynaložit moc úsilí. No a konkrétně bych zmínila jednoznačně deficit zeleniny na talíři, přemíru cukru a zpracovaných potravin.

^{Foto: se svolením Jany Míčkové}

Jak podle Vás ovlivňuje růst cen potravin (hlavně třeba zeleniny a ovoce i zdravých či biopotravin) přístup lidí ke zdravému životnímu stylu?

Samozřejmě, že negativně. Ale, na druhou stranu, opět je to otázka priorit. Když se tak dívám do nákupních košíku v obchodech a vidím, kolik peněz lidé utrácí za alkohol, pochutiny nebo sladkosti, tak potom beru věty typu „tu lepší zeleninu si ale nemůžeme dovolit“ jen opravdu jako výmluvu. A ještě bych dodala: na to, abychom dobře jedli, nemusíme mít vše bio. A ne vše, co prodávají v obchodech se zdravou výživou, je opravdu zdravé. A jak se v tom zorientovat? Použít selský rozum a číst etikety. A když se v tom opravdu ztrácím, nechat si poradit.

Jakým způsobem podle Vás funguje poměr zdravé funkční tělo vs. zdravá mysl a srdce?

U každého z nás a v různých etapách života jinak. Jediné, co je jisté a platí pro každého je fakt, že když všechny tři složky fungují tak, jak mají – díky funkčním svalům a kvalitní stravě se můžu spolehnout na své tělo, vědomě pracuji se svými myšlenkami a umím se rozhodnout v souladu s tím co opravdu cítím – tak jsem na cestě za celistvým, skutečným zdravím. Samozřejmě tady víc, než jinde platí, že cesta je cíl.

Velkým tématem jsou průmyslově zpracované potraviny. Je podle Vás pravdou, že čím více je potravina zpracována z hlediska přidaných látek a konzervace, tím více je zdraví škodlivá?

Toto téma je opravdu velmi komplexní. Za prvé, ne všechny přidané látky a konzervanty jsou škodlivé. Ale v případě, že se bavíme o průmyslovém zpracování sacharidu, tak se dá říct, že ano, toto je škodlivé. Podle odborníka v oblasti průmyslového zpracování škrobu, Gábora Erdösiho, který mluví o změnách v procesu trávení potravy v případě, že zasáhneme do její struktury, se dá zjednodušeně říct, že opravdu není jedno, jestli sníme jablko, jablečnou přesnídávku nebo vypijeme jablečný džus. Čím více zasáhneme do struktury potravin, tím větší je inzulínová odezva a dochází k významnému poklesu glykémie. Co z toho plyne? Vlastně nic moc nového – pokud je to co i jen trochu možné, vždy dejme přednost přirozeným potravinám. A co to znamená v praxi?  Jezme neupravené ovoce ideálně bez chemických postřiku, kaše z celých zrn (ne instantní), rýži natural a obecně celozrnné obiloviny.

^{Foto: se svolením Jany Míčkové}

Jaký máte názor na veganské a vegetariánské stravování?

Dá se říct, že neutrální (smích). Oba směry jsem si vyzkoušela, ale neměla jsem důvod u nich zůstat. Opět se vracím ke kvalitě, která mi jako jediná dává smysl – i vegan se muže stravovat škodlivými potravinami nebo tak, že mu bude časem chybět nějaký vitamín nebo minerál. To ale platí obecně pro všechny výživové směry. Já sama nejsem zastánce žádného. Ani žádného konkrétního doplňku nebo diety. Jediné, za čím si stojím jsou kvalitní potraviny, jednoduché a výživná jídla a možná až takový minimalismus na talíři.

Jak se člověk může začít stravovat zdravě, levně a rychle v dobách, kdy je kolem jen samý stres a času je čím dál tím méně?

Nemůžu odpovědět jinak, než, že jsme opět u priorit. A ráda bych zdůraznila, že jíst zdravě rozhodně nemusí znamenat utratit hromadu peněz a vymýšlet sofistikované kombinace. Stačí pár, často základních surovin ve vyšší kvalitě, dobré koření, cibule a česnek (smích). Stres je o zastavení se, o práci sama se sebou, která když má přinést požadované ovoce, musí jít někdy do hloubky. A to se ne každému z nás chce.

Jaké civilizační choroby z hlediska výživy aktuálně ohrožují obyvatele České republiky nejvíce?

Řekla bych, že jednoznačně cukrovka, onkologická onemocnění a hypertenze.

^{Foto: se svolením Jany Míčkové}

Češi jsou milovníci omáček, knedlíků, řízků a všeobecně smaženého jídla, jde i tyto „lahůdky“ připravit nějak zdravě?

Určitě se dají připravit zdravěji – svíčkovou omáčku udělat z kořenové zeleniny a zjemnit rostlinnou smetanou, místo klasického knedlíku třeba kváskový nebo celozrnný a k tomu kvalitní kus masa. Ke smaženému, když už teda musí být, tak přidat porci čerstvého salátu a ubrat půlku hranolek.

Jak by se podle Vás mělo účinně bojovat s obezitou českých dětí?

Příkladem z domu, změnou legislativy spotřebního koše v jídelnách, zákazem prodejných automatů a stánků, ve kterých se dají koupit právě ty průmyslově zpracované potraviny a vytvářením silného vztahu k přírodě a přirozenému pohybu venku. Velkým plusem by byla podpora státu ve formě vzdělávání na školách a dotací například zeleninových svačin.

Jaký mášte názor na moderní „dietování“ lowcarb a lowfat?

Na jakékoliv „dietování“ spíš negativní – v případě, že nemáme zdravotné onemocnění nevím důvod držet jakoukoliv dietu. Omezit konkrétní potravinu na určitou dobu muže zlepšit náš zdravotní stav – s velkou pravděpodobnosti ale nevyřeší ten problém na trvalo. Jak „lowcarb“ tak „lowfat“ mají svá rizika a v případě, že vám je někdo doporučí, měl by vás o nich informovat. Se svými klientkami pracujeme na tom, aby byly schopné vybírat si kvalitní potraviny a připravovat jednoduchá, ale výživná jídla samy. Aby žádné diety, a vlastně ani mě, časem nepotřebovaly.

Quinoové rizoto s brynzou podle Jany Míčkové

Budeme potřebovat: quinu, kořenovou zeleninu, pórek, olej, česnek, cuketu, řepu, bylinky, brynzu, semínka

"Jedno z mých oblíbených jídel je quinoové rizoto s brynzou. V hrnci si uvaříme quinou. Předtím, než ji dáme vařit, ji pořádně propláchneme horkou vodou. Já to dělám tak, že dám vařit vodu do konvice a až začne vařit, quinou propláchnu v sítku. Vaříme ve vodě v poměru 1:2. V našem případě tedy 200 g quinoi a 400 ml vody. Vaříme cca 15 minut, pak necháme „dojít“ pod pokličkou (asi 10 minut). Mezitím si zeleninu nakrájíme na kostičky a pórek na kroužky. Na olivovém oleji (nebo jiném tuku, vhodném do teplé kuchyně) osmahneme pórek a česnek. Asi po minutě přidáme cuketu a předem uvařenou řepu, ochutíme bylinkami, osolíme, promícháme a restujeme asi 2 minuty. Podáváme s brynzou, čerstvými bylinkami, můžeme posypat semínky."

^{Foto: se svolením Jany Míčkové}