„Nic mě nebolí. Znamená to, že jsem zdravá?“ Omyly, které ženy dělají v péči o své tělo

Před blížícím se eventem zaměřeným na prevenci ženského zdraví upozorňují odborníci z ISCARE na častý omyl: absence bolesti neznamená zdraví. Typickým příkladem jsou změny na děložním čípku, které mohou probíhat roky bez bolesti i bez příznaků.  

Děložní čípek a HPV: když tělo nedává signály

Nepravidelné krvácení. Bolest při styku. Neobvyklý výtok. To jsou situace, kdy ženy obvykle zpozorní. Jenže u děložního čípku často nepřijde ani to.

„Žena se může dlouhodobě cítit zcela zdravá, a přesto mohou na děložním čípku probíhat změny, které bez preventivního vyšetření nelze odhalit,“ říká gynekolog MUDr. Lukáš Tichý.

Děložní čípek hraje důležitou roli v reprodukčním zdraví ženy. Zároveň jde o místo, kde mohou vznikat přednádorové změny spojené s HPV infekcí.

HPV je běžnější, než si většina žen myslí

HPV, tedy lidský papilomavirus, je nejčastější sexuálně přenosná infekce na světě. Během života se s ní setká až 80 % populace. Ve většině případů infekce odezní sama, u části žen však v těle přetrvává a může vést k buněčným změnám, které předcházejí vzniku rakoviny děložního hrdla.

„HPV infekce sama o sobě není diagnóza. Rizikem je její dlouhodobé přetrvávání, které může vést k buněčným změnám,“ vysvětluje MUDr. Tichý.

V České republice je ročně diagnostikováno více než 700 nových případů rakoviny děložního čípku.

Prevence, která dává smysl

Dobrou zprávou je, že změny na děložním čípku obvykle vznikají postupně. A právě to dává lékařům prostor je včas zachytit.

Základní prevence zahrnuje:

•  gynekologickou prohlídku 1× ročně

• cytologický stěr z děložního čípku

• HPV test (ve 35, 45 a 55 letech)

•  očkování proti HPV

„Pokud zachytíme změny včas, řešení bývá ve většině případů ambulantní a minimálně zatěžující,“ říká MUDr. Tichý.

Prevence ale nekončí u gynekologie

Odborníci zároveň upozorňují, že prevence nekončí u gynekologie. Moderní přístup ke zdraví pracuje s prevencí komplexně — vedle pravidelných kontrol zohledňuje také rodinnou anamnézu, životní styl i další rizikové faktory. 

„Prevence není jednorázová návštěva. Je to dlouhodobý vztah k vlastnímu zdraví,“ říká specialistka na preventivní onkologii Bc. Michaela Přikrylová.

Díky kombinaci moderních vyšetření dnes lékaři dokážou odhalit rizika ještě dřív, než se projeví. Podle Světové zdravotnické organizace lze prevencí ovlivnit přibližně 30 až 50 % nádorových onemocnění. 

Jak vypadá prevence v běžném životě?

Nejde o složité kroky. Klíčem je pravidelnost.

Každý rok by žena měla myslet například na:

• gynekologickou prohlídku a cytologii

• krevní testy (cukr, cholesterol, tlak)

• kontrolu znamének

• preventivní prohlídku u praktického lékaře

• samovyšetření prsou

• zubní preventivní prohlídku 

S věkem se přidávají další doporučená vyšetření, například:

• ultrazvuk prsou

• mamografie (od 45 let)

• screening kolorektálního karcinomu  (od 45 let)

• EKG

Největší omyl? Myslet si, že když nic nebolí, je vše v pořádku

Právě tento pocit bývá u řady onemocnění největším rizikem. Tělo totiž nemusí dát signál včas.

„Jakmile člověk rozumí tomu, proč jednotlivá vyšetření podstupuje, prevence se stává přirozenou součástí života,“ doplňuje Michaela Přikrylová.

Prevence není o hledání problémů. Je o jistotě, že tam nejsou.

Rychlá fakta na závěr

• 80 % lidí se během života setká s HPV

• Onemocnění může probíhat roky bez příznaků

• V Česku se HPV test v rámci screeningu provádí ve věku 35, 45 a 55 let. 

•  700+ nových případů rakoviny děložního čípku ročně v ČR

• Podle WHO lze prevencí ovlivnit 30–50 % nádorových onemocnění.