Zdravá výživa začíná a končí u obilovin

Zdravá výživa začíná a končí u obilovin

Zamýšlíte se také občas nad tím, která potravina je pro naše zdraví ta nejdůležitější? Ano, jsou to obiloviny, které by měly tvořit až polovinu přijatého množství stravy. Ať už jsou to těstoviny, chleba, různé druhy pečiva či műsli, uvědomnělejší osoby pak obilniny mohou konzumovat ve formě celých zrn. Ale určitě to není nic nového pro ty z vás, kteří si pečete chleba sami v domácí pekárně.

Od pradávna byly obiloviny vždy základem jídelníčku, většinou ve formě celých zrn, ale často se tato zrna mlela na mouku, ze které se dělalo pečivo. Stejně jako dnes, kde kromě pečiva, k jehož výrobě se používají různé druhy mouky, se stále častěji v naší stravě objevují celá obilná zrna.

Pšenice a oves – nejčastější obilniny v našem jídelníčku Pšenice se pěstuje především kvůli výrobě mouky a krupice. Z hlediska spotřeby pšeničných produktů je tato obilnina rozhodujícím zdrojem naší energie, sacharidů a rostlinných bílkovin, ale obsahuje i významný podíl některých minerálních látek jako je draslík, selen, hořčík, vápník, železo, mangan, zinek, měď a fosfor a hlavně jsou v ní zastoupeny vitamíny, především skupiny B. Celé zrno pšenice pak obsahuje ještě koncentrovanější množství zdraví prospěšných látek. Důležitou složkou zrna jsou bílkoviny, významou část tvoří zejména sacharidy a vláknina. Klíčky, které jsou mimo jiné také významným zdrojem vitaminu E s vlastností antioxidantu, patří k nejprospěšnějším potravinám pro náš organismus vůbec. Oves se pěstuje hlavně pro zrno, které slouží k výrobě ovesných vloček a krupice nebo se mele na mouku.

Ovesné vločky, z nichž se dělá řada pokrmů spadající do kategorie zdravé výživy, například müsli, se používají také při výrobě celozrnného pečiva. Zařazením ovesných vloček jako součást snídaně uděláte pro své tělo mnoho prospěšného. Mají kladný vliv na trávení a chrání nás před onemocněním tlustého střeva, ale i před kardiovaskulárními nemocemi či ischemickou chorobou srdeční. Jsou ceněny především pro svůj obsah bílkovin, minerálních látek, vitaminů skupiny B, vápníku, železa, fosforu a lecitinu. Oves obsahuje rozpustnou i nerozpustnou formu vlákniny, která slouží pro správnou funkci střev, podporuje peristaltiku střev a působí proti zácpě.

Znáte už špaldu? Zvláštní odrůdou pšenice je špalda, jedna z nejstarších kulturních obilnin, která nyní prožívá svou renesanci. Jde o prastarý nešlechtěný druh pšenice, jehož pěstování nemělo na našem území v historii velkou tradici. Pražila se z ní kávovina, a i dnes se používá jako zdravá náhražka kávy. V současné době se zvyšuje zájem o její pěstování především v ekologickém zemědělství. Špalda obsahuje téměř všechny základní složky důležité pro zdravý lidský organizmus. Je výjimečná svým složením i zajímavou chutí. Má vysoký podíl bílkovin, tuku s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, sacharidů, minerálů jako je hořčík, vápník, draslík, zinek, fosfor a vitamínů, zejména skupiny B. Ze špaldy se vyrábí celozrnná mouka, krupice, kernotto (vhodné do pomazánek a nákypů) nebo bulgur (předvařená a nalámaná forma špaldy ? nemusí se už vařit). Bulgur lze připravit například se smaženými houbami, zeleninou, kyselým zelím nebo i nasladko s ovocem. Bez pšenice špaldy se neobejde makrobiotická a vegetariánská kuchyně. Vyrábějí se z ní základy nebo příměsi do těstovin, je přísadou müsli, špaldových tyčinek nebo se ze špaldové mouky peče chléb. Konzumují se i zelená zrna (grünkern) - zrno se sklízí ještě zelené v tzv. mléčné zralosti a dále se restuje nad ohněm z bukového dřeva. Známé je také špaldové pivo a špaldová káva. Z hlediska zdravé výživy se jí připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému a cení se také její lehká stravitelnost.

Celozrnná mouka ideální pro chléb z domácí pekárny Stále nejpoužívanější „bílou“ mouku můžeme nahradit moukou celozrnnou, a to nejen moukou ze zmíněných klasických druhů obilnin jako je mouka žitná, ovesná nebo ječná, ale hojně se teď používají, a to i v celozrnné kvalitě, netradiční mouky jako je mouka rýžová, pohanková, kukuřičná, sojová a další. U celozrnné mouky nejsou před mletím odstraněny obalové vrstvy zrn a klíčků, které obsahují největší množství cenných látek a vlákniny. Platí, čím jemnější a bělejší mouka, tím je v ní menší obsah původních vitamínů a minerálů. Z tohoto důvodu bychom měli upřednostňovat celozrnné pečivo a celozrnnou mouku.

Mezi obilniny stále ještě málo obvyklé v naší stravě můžeme zařadit otruby, dále již zmíněný bulgur, kuskus, který v arabském jídelníčku nahrazuje těstoviny, grahamové špagety, celozrnné těstoviny. A také třeba amarant, takzvané „svaté zrno“ Aztéků, neboli laskavec. V současné době lze koupit amaranthovou mouku nebo pečivo z ní vyrobené. Své zdraví podpoříme významně i tím, když celozrnnou mouku obohatíme o obilné klíčky. Zdroj fotografií: Fotolia.com

Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš Instagram