Za nejkrásnějšími drahokamy světa. Luboš Korbička v rozhovoru s návrhářkou Hermínou Khalaf Pogosyan otevírá svět nalezišť i broušení kamenů
Co mají společného kolumbijské smaragdy, bikolorní turmalíny a české ženy hledající originální šperky? Více, než by se mohlo zdát. Šperkař Luboš Korbička v rozhovoru s módní návrhářkou Hermínou Khalaf Pogosyan otevírá svět drahokamů v jejich surové podobě. Mluví o cestách k nalezištím, o barvě, která rozhoduje, i o tom, proč inkluze není vadou, ale stopou příběhu. Celý rozhovor je možné zhlédnout pod tímto článkem na YouTube kanálu KORBIČKA ŠPERKY.
Za každým kamenem je cesta
Když se dnes mluví o drahokamech, většina lidí si vybaví hotový šperk. Méně často už ale přemýšlí nad tím, odkud samotný kámen pochází a jak dlouhá je jeho cesta od naleziště až po finální brus.
„Pro mě bylo od začátku důležité ukázat lidem barvy,“ říká Luboš Korbička. „Dřív byly šperky v Česku hodně jednotné, často jen diamanty. Já jsem chtěl víc barev a víc možností.“ Zájem o původ kamenů ho přivedl až k samotným nalezištím. Nešlo jen o estetiku, ale o pochopení procesu, který stojí mezi surovinou a výsledným šperkem.
Naleziště, která nejsou přístupná všem
Jednou z oblastí, ke které se šperkař dlouhodobě vrací, je Kolumbie. Tamní smaragdové doly patří mezi nejznámější i nejhlídanější na světě.
V rozhovoru s Hermínou Khalaf Pogosyan popisuje, že ne všechna místa jsou běžně přístupná. Některé lokality lze navštívit, ale ty nejkvalitnější oblasti zůstávají přísně chráněné a vstup je možný jen za specifických podmínek, často s doprovodem majitelů dolů.
„Kolumbie je v tomhle směru výjimečná,“ vysvětluje majitel značky. „Smaragdy tam mají jedinečnou barvu, ale dostat se k těm opravdu kvalitním místům není jednoduché.“
Když barva rozhoduje
Smaragdy patří mezi kameny, ke kterým má Luboš Korbička dlouhodobě nejblíž. Nejsou ale jedinou oblastí jeho práce. Stále větší prostor dostávají barevné drahokamy, které otevírají širší možnosti kombinací i osobitého výrazu.
Vedle nich se objevují také turmalíny, včetně bikolorních variant, které v jednom kameni přirozeně pracují s více odstíny.
„Hledal jsem kameny, které nabídnou víc než jen jednu barvu. Turmalíny mi v tom dávají obrovskou svobodu, protože každý kus je jiný.“
Právě tato rozmanitost posouvá i samotné vnímání drahokamů. To, co bylo dříve okrajové, se dnes dostává do popředí a otevírá prostor pro nové kombinace.
Proč inkluze nejsou vadou
Jedním z klíčových momentů rozhovoru je pohled na inkluze, tedy vnitřní struktury v kamenech vzniklé během milionů let jejich formování.
Zatímco běžně jsou vnímány jako nedokonalost, v odborném pohledu představují přirozený otisk vzniku. „Já to nevnímám jako chybu,“ říká šperkař. „Je to historie toho kamene. Každý kus je díky tomu jiný.“
„Já mám jednu inkluzi, kterou už mám úplně načtenou. Strašně mě baví, protože si říkám, že svůj kámen bych vždycky poznala právě podle ní,“ poznamenává Hermína Khalaf Pogosyan.
Hodnota, která není jen v ceně
Velkou roli v konečné podobě drahokamu hraje podle Luboše Korbičky také brus. Stejný kámen může působit zcela odlišně podle toho, kdo s ním pracuje. Jak sám říká, surovina je pro všechny stejná, rozdíl vzniká až ve chvíli, kdy ji člověk vezme do ruky. Právě proto se broušení věnuje i osobně, a zároveň dodává, že jde o práci, která neodpouští jedinou chybu. Stačí okamžik nepozornosti a kámen už nejde vrátit zpět. I proto vyžaduje maximální soustředění a zkušenost, která se získává roky.
„To je vlastně fascinující, že dva lidé mohou pracovat se stejným kamenem a výsledek bude pokaždé jiný,“ poznamenává během rozhovoru módní návrhářka.
Právě proto se majitel Korbičky broušení věnuje i osobně, a zároveň dodává, že jde o práci, která neodpouští jedinou chybu. Stačí okamžik nepozornosti a kámen už nejde vrátit zpět. I proto vyžaduje maximální soustředění a zkušenost, která se získává roky.
